MALBY V PODCHODU
Malby v podchodu v Brandýse nad Orlicí
Martina Novotná
Labyrint světa a ráj srdce
Přírodní labyrint se nachází nedaleko nádraží, zde je namalován s květinou-srdcem, které vyrůstá ze středu labyrintu. Květina-srdce propojuje zemi s nebem, na obloze je dohledatelná zjednodušená podobizna Komenského. Komenský byl ovlivněn učením rosekruciánů, srdce připomíná růži.

Srdce v křoví
Malba pod 1.nástupištěm znázorňuje srdce trochu jako list, který je propojen s okolní vegetací, rostlinným i zvířecím světem. Malba je mnohovýznamová, trochu pěšina, trochu místo pod vodou. Voda a ryby symbolizují nevědomí, kam musíme vstoupit, abychom naplnili poselství Komenského i rosekruciánů „poznat sám sebe a svět“. List, ryba, oko – to vše má podobný tvar. Náš vztah s přírodou by měl být vzájemný. Díváme se na strom, a strom se možná svými listy dívá na nás. Ve Španělštině dokonce list a oko mají podobně znějící označení : ojo / hoja.

Koberec ročních období
Naše země je na zeměkouli položena tak, že je nám dáno zažívat změny vegetačních období. Tomuto zázraku proměny, rození se a umírání, je malba věnována. Ze shora, z duchovního světa sestupují pravidelné geometrické formy květů a plodů dolů do hmoty. Koberec se neustále odvíjí, vzniká a zaniká.

Strom života
Strom pro mě symbolizuje samostatnost v přijímání a udržování energie. Někdy se větve stromů dotýkají země, strom si tak chrání svoje kořeny před suchem. Podobné energetické pole má i člověk, pokud je odmalička veden, aby svou energii doplňoval samostatně : meditací, kreativní činností, bytím v klidu o samotě. Pokud se to nenaučí, lidé energii získávají vzájemným srážením se. Takové mechanismy se často dědí v rodinách. Kolem stromu je citován William Blake, verše o šťastném a nešťastném zrození (Je každou noc a každý den / Někdo k bídě narozen / Je každý den a každé noci / Někdo zrozen k slasti žhnoucí). Skořápky ořechů v misce s vodou jsou vánoční tradicí „věštby“ budoucího roku. Ořechy potřebujeme jíst, aby nám dobře fungoval mozek…i to je předpoklad dobrého osudu. Lidské tělo i tělo stromu ovlivňují měsíc a slunce. Tyto vlivy je potřeba respektovat.

Křídla
…jsou věnována dětem ( a zvířátkům), všem zranitelným bytostem.

Kytice
…je ve váze , kterou tvoří dva lidé. Symbolizuje bohatství společných prožitků, to, co můžeme zažít jenom s někým druhým.

Plíce jako krajina
Malba jako všechny ostatní připomíná naši propojenost , závislost na přírodě.

V malbách převažuje zelená barva, která v našich končinách přes zimu chybí. Zelená je barva růstu, vývoje, uvolňuje tělo i ducha. Malby v podchodu jsou pokusem o rovnováhu, smíření protikladů . Labyrint je pravidelný tvar, má řád. Je doplněn květinou-žena. Protější malba je chaotická, list je muž. Labyrint je na jižní stěně, světlo vědomí. Chaos, křoví je severní stěna, nevědomí. Ve všech malbách jsou ukryté malé detaily. Kdo hledá, najde.
Martina Novotná (nar.1970 v Ústí nad Orlicí )
Malířka, pedagog, cestovatelka. Před 20ti lety sólo navštívila Peru (chatu zapůjčil malíř Otto Placht). Jako dobrovolník učila děti v Ladakhu. Obyvatelům Amazonie a Himalájí vděčí za svoje nynější životní postoje.
